Pojmy digitální fotografie

A

Autofokus

zaostření fotografovaného objektu provádí fotoaparát sám, vyhodnocením zaměřených hodnot. Při dobrých světelných podmínkách je autofokus velice rychlý. Nevýhoda – automatika se může „zmýlit“ a zaostří na jiný objekt než ten, který jsme měli v úmyslu fotografovat (může např. dojít k proostření)

Autofokus aktivní

fotoaparát si ke správnému zaostření „pomůže“ přisvícením scény, nejčastěji bodovým světlem a automatika fotoaparátu si vzdálenost fotografovaného objektu vyhodnotí podle odraženého paprsku a na tuto vzdálenost zaostří. Toto pomocné světlo má dosah max. 10 metrů (spíše méně) a proto nelze použít vždy. Využití najde při focení na kratší vzdálenosti (portréty) za špatných světelných podmínek (noc, šero, atd.)

Autofokus pasivní

automatika fotoaparátu zaostří na základě vyhodnocení kontrastu ve fotografované scéně (nejčastěji v horizontální ose ojektivu). Čím je scéna kontrastnější, tím je automatické ostření rychlejší a přesnější. Naopak při špatných světelných podmínkách a absenci aktivního autofokusu je veliká šance na rozostřený (špatně zaostřený) snímek.

B

BMP – Bitmap

formát obrazového souboru, ve kterém nejsou data komprimována (na rozdíl od standardu JPEG). Nevýhodou je větší velikost těchto souborů (v porovnání se stejným souborem uloženým ve formátu JPG).

C

CCD – Charged Coupled Device

jeden ze dvou hlavních typů obrazového čidla (snímače) v digitálních fotoaparátech. Zachycuje světlo procházející objektivem a následně ho převádí do digitální podoby. Nejčastěji je používán v digitálních kompaktech a EVF zrcadlovkách.

Clona

malá přepážka s kruhovým otvorem proměnného (nastavitelného) průměru. Je umístěna v objektivu před obrazovým snímačem. Zvětšováním a zmenšováním otvoru v cloně se reguluje množství světla dopadajícího na snímač a také hloubka ostrosti. Průměr clony se značí písmenem "f" (malým) a clonovým číslem (f/2,8; f/8 apod.). Čím je clonové číslo menší, tím větší je otvor v přepážce.

CMOS – Complementary Metal-Oxide Semiconductor

jeden ze dvou hlavních typů obrazového čidla (snímače) v digitálních fotoaparátech. Nejčastěji je používán v digitálních zrcadlovkách.

CMYK – Cyan, Magenta, Yellow, Black = azurová, purpurová, žlutá, černá

čtyři složky barev, ze kterých se vzájemným mísením získávají další odstíny a barvy. Nejčastěji je toto čtvero složení barev používáno u fotografických tiskáren.

Červené oči

červené zbarvení očí na fotografiích vzniká odrazem světla blesku na cévkách oční sítnice.

D

Digitální fotoaparát

fotoaparát zachycující obraz elektronickým obrazovým snímačem (nahrazuje filmek).

Dodging

ztmavení vybrané části fotografie pomocí programu na úpravu obrázků.

DPI – Dots Per Inch = body na palec

míra rozlišení digitální fotografie, obrázku či digitálního zařízení vyjádřená kolik bodů se vejde na čtvereční palec (6,45cm2).

E

EV jednotky – Exposition (Exposure) Value

vyjadřují míru osvícení snímače. U většiny digitálních fotoaparátů se dá jednoduše korigovat, nejčastěji v 1/3 krocích a tím si fotografovanou scénu (expozici) zesvětlit nebo naopak ztmavit.

EVF – Electronic View Finder

tato zkratka označuje elektronický hledáček. Není tím myšlen zadní LCD, ale hledáček, do kterého se díváte jedním okem. Tento typ hledáčku zobrazuje fotografovanou scénu pomocí miniaturního LCD, který je umístěn uvnitř hledáčku.

EVF zrcadlovka

"nepravá" zrcadlovka. Fotografovanou scénu nepozorujete skrz objektiv pomocí zrcadla (hranolu), ale obraz je již předzpracován snímačem a poslán na miniaturní LCD do hledáčku.

EXIF – Exchangeable Image File

je specifikace pro data, která jsou přikládána k vyfotografovanému snímku. EXIF zaznamenává například nastavení fotoaparátu při pořízení fotky (clona, čas, zoom), datum pořízení, apod. Při editaci snímků o data EXIF většinou přijdeme, některé grafické editory mají při ukládání souboru možnost „zachovat EXIF“.

Expoziční doba

udává, po jakou dobu je otevřená závěrka fotoaparátu, tedy jak dlouho je vystaven snímač světlu. Například nastavení na 1/250 znamená otevření závěrky na jednu dvousetpadesátinu sekundy. Expoziční doba spolu s clonou ovlivňuje celkové množství světla dopadajícího na snímač.

F

FireWire

standard pro vysokorychlostní přenos dat. S FireWare se setkáte spíše u digitálních videokamer. U digitálních fotoaparátů je mnohem častěji používáno rozhraní USB, jehož druhá verze (USB 2.0) je rychlostně s FireWire plně srovnatelná.
Původně bylo toto rozhraní vytvořeno pro počítače firmy Apple Computer, postupem času se objevilo i u PC. FireWire je též známé jako IEEE 1394 či iLink. Přenos dat dosahuje rychlosti až 800 megabitů za sekundu.

H

Histogram

formou grafu zobrazuje míru zastoupení tmavých a světlých míst ve fotografované scéně (od nejtmavších bodů po nejsvětlejší). Od roku 2005 se u fotoaparátů objevují i histogramy zobrazující míru zastoupení jednotlivých barevných složek RGB.
U každé fotografie i obrázku se dá na počítači zobrazit histogram. Na novějších fotoaparátech je již také samozřejmostí; stále častěji se používá "živý" histogram, který zobrazuje graf ještě před zmáčknutím spoustě.

Hloubka ostrosti

vymezuje prostor, který bude při focení zaostřený. To co je "před" a "za" tímto prostorem, bude na fotografii nezaostřené. "Hloubka" je závislá na velikosti otvoru v cloně. Čím je otvor menší, tím je hloubka ostrosti větší.

CH

Chromatická aberace

vada obrazu způsobená čočkami v objektivu. Projevuje se na kontrastních hranách fotografovaných objektů, kde můžete pozorovat chyby v barevnosti. Tato chyba je ale pozorovatelná při obrovském zvětšení fotografie. Pokud si tedy necháváte zhotovovat fotky ve formátu např. 10x15 cm, této vady, kterou trpí snad všechny fotoaparáty, si nevšimnete.

I

ISO citlivost

citlivost snímače na světlo. Značení citlivosti se přejalo od filmků. Čím větší citlivost, v tím větší tmě můžete fotit, ale tím více bude také na fotografii elektronického šumu (horší kvalita obrazu). Digitální fotoaparáty umí nastavovat citlivost snímače automaticky podle aktuálních světelných podmínek, často také umožňují nastavení manuální.

J

JPEG – Joint Photographic Experts Group

standard pro ukládání obrazových dat (vyvinutý skupinou Joint Photographic Experts) pro ztrátovou kompresi obrazu. Čím je komprese větší (soubor zabere méně místa), tím je horší kvalita obrázku. Ovšem jen nepatrné zvětšení komprese nemá na kvalitu obrázku téměř vliv, velikost souboru se však významně zmenší.

JPG

formát souboru používající pro ukládání obrazových dat JPEG kompresi.

K

Kontrast

vyjadřuje rozdíl mezi nejtmavšími a nejsvětlejšími oblastmi na fotografii. Čím je větší rozdíl mezi těmito oblastmi, tím větší je kontrast.

L

LCD – Liquid Crystal Display

LCD, tedy displej z tekutých krystalů dříve sloužil pouze jako stavový, černobílý displej (ukazoval počet snímků, nastavení fotoaparátu, apod.). Nyní se používají tyto displeje barevné, umístěné nejčastěji na zadní straně fotoaparátu. Tyto barevné displeje slouží jak k zobrazení nastavení fotoaparátu, tak doplňují nebo dokonce zcela nahrazují optický hledáček. Barevný displej je z celého fotoaparátu energeticky nejnáročnější.

Li-ION – Lithium-ion

typ akumulátoru dodávající energii digitálnímu fotoaparátu. Postupně se objevuje stále častěji a nahrazuje tužkové (AA) baterie či akumulátory. Jak funguje.

N

NiMH – Niklmetalhydrid

typ akumulátoru dodávající energii digitálnímu fotoaparátu. Nahradil starší NiCd, ale v poslední době je nahrazován Li-ION akumulátory.

O

Objektiv

Optická soustava čoček vytvářející, skrz kterou prochází světlo na elektronický snímač (CCD , CMOS).

Obrazové rozlišení

označení počtu bodů (pixelů) digitální fotografie. Buď celkovým počtem (megapixely - MPx) nebo v počtech pixelů na šířku a délku (např. 1600 x 1200 px) - v tomto případě zjistíte celkový počet pixelů na fotce vynásobením obou hodnot – zde necelé dva megapixely (1600 x 1200 = 1 920 000 px => 1,92 MPx).
Rozlišení je dáno množstvím obrazových bodů (megapixelů) v ploše – jeho hodnota se rovná násobku počtu bodů na vodorovné a svislé ose. Čím větší je rozlišení, tím větší je kvalita pořízeného snímku.

Obrazový snímač (čidlo)

v digitálních fotoaparátech slouží místo filmku. Zachytává obraz dopadající na něj skrz objektiv.

P

Paměťové karty

slouží k záznamu a archivaci dat. Nejčastěji se setkáte s těmito paměťovými kartami: CompactFlash, SecureDigital (SD), xD Picture Card, MemoryStick. Nejpoužívanější jsou karty SD a CompactFlash. S kartami SD se setkáte hlavně v kompaktech a poloprofesionálních fotoaparátech, s kartami CompactFlash (nyní již převážně typ II – je zpětně kompatibilní s typem I) v profesionálních digitálních zrcadlovkách.

Pixel – Picture Element

Pixel, neboli obrazový bod – v každé fotografii jich jsou statisíce či spíše milióny (→megapixely = milióny pixelů) a skládá se z nich obraz. Každý pixel může nabývat dle barevné hloubky jednu barvu z až šestnácti miliónů.

Proostření

u automatického zaostřování dojde k proostření nejčastěji v momentě, kdy fotíme např. dvě osoby stojící (sedící, atd.) vedle sebe - automatika má tendenci zaostřit na střed - v tomto případě přesně mezi fotografované osoby a zaostřeno je v tu chvíli na horizont. Pokud bychom zmáčkli spoušť, ony osoby budou nezaostřené. Abychom se tomuto jevu vyhnuli, je lepší nejprve objektivem zamířit přesně na jednu z fotografovaných osob, namáčknout spoušť, aby se osoba zaostřila, a poté, s namáčknutou spouští, se vrátit k zamýšlenému motivu a stisknout spoušť - nyní už budou obě osoby perfektně ostré.

Průhledový hledáček

klasický hledáček, skrz který se díváme na fotografovanou scénu. Skládá se ze skleněných (plastových) čoček.

V

Vyvážení bílé

koriguje vliv různých barev světla, které vyzařují odlišné zdroje (Slunce, žárovka, zářivka, blesk,...) a zajišťuje tak správné podání barev.

Z

Závěrka

Přepážka v objektivu, která se po zmáčknutí spouště otevře (na dobu danou Expoziční dobou) a „pustí“ světlo na obrazový snímač.

Zoom

umožňuje přiblížit si fotografovaný objekt. Rozlišujeme dva druhy zoomů – optický a digitální. Optickým zoomem si objekty přiblížíme beze ztráty obrazové kvality – přiblížení se děje posouváním čoček v objektivu. Digitálním zoom zhoršuje obrazovou kvalitu fotografie – přiblížení se provádí pouhým přepočítáváním pixelů a jejich následnou interpolací – a je lepší ho v drtivé vetšině případů nepoužívat.

Kontextové menu